B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Správní obvod městyse Drnholec

Městys Drnholec se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží přibližně 14 km západním směrem od města Mikulov na začátku Novomlýnských nádrží. Zástavba se rozkládá na mírné vyvýšenině. Drnholec spadá do správního obvodu městyse s rozšířenou působností Mikulov. Obec má pouze jednu část a je tvořena jedním katastrem.

Celková rozloha katastru městyse činí 3518 hektarů. Drnholec je původně velmi stará osada a lidé se zde usazovali již od neolitu. Obec je zmiňována poprvé v roce 1046 – nedlouho po tomto roce daroval kníže Břetislav I. Drnovice (tak je nazýván Drnholec v nejstarších listinách) staroboleslavské kapitule. Ve 13. století byl postupně osídlen německými kolonisty a Drnholec získával charakter městečka spravovaného měšťany. Městys byl vyhlášený organizací trhů a spoluprácí na rozvoji vzniku řemeslné výroby. Drnholec měl také právo soudní včetně práva hrdelního. V roce 1601 udělili Drnholci bratři z Tieffenbachu právo správy sirotčího majetku. V 18. století přechází zdejší panství pod nadační správu a je zřízen nadační velkostatek. Významnými změnami v obci si Drnholec prošel ve 20. století především k závěru druhé světové války, kdy se zcela změnil charakter malebného městečka. V důsledku boju o Drnholec bylo ze 749 domů zničeno 145 a dalších 250 těžce poškozeno. Na konci 70. let bylo okolí městyse ovlivněno výstavbou vodního díla Nové Mlýny.

Celkový počet obyvatel městyse Drnholec k 31. 12. 2016 činil 1 747. Aktuálně v roce 2018 žije v Drnholci 1786 občanů.

Ke konci roku 2016 bylo v obci registrováno 363 aktivních ekonomických subjektů, z nich 53 podnikalo v zemědělství, 46 ve zpracovatelkém průmyslu, 89 ve stavebnictví, 61 v obchodě a službách, 22 v ubytování, stravování a pohostinství.

Drnholec - zámek

Rozlehlý zámek, který tvoří jednu z dominant městyse, se nachází na vyvýšeném místě obce nad řekou Dyjí. Za ním směrem k řece se rozprostírá dnes velice zanedbaný zámecký park. Zámek je podlouhlá dvoupatrová budova se středním rizalitem na dvorním průčelí a fasádami zdobenými lizénami a pilastry, v přízemí je pásová bosáž, bohatě zdobená bosovaná brána pochází z let 1578 či 1582. V zámeckém interiéru se dochovala řada místností s renesančními klenbami a hodnotnými štukaturami.

Již v 1. polovině 13. století zde stál hrádek, založený rakouským rodem Waisů, později byl sídlem pánů z Drnholce. Kolem poloviny 14. století byl goticky přestavěn. Později však hrad zpustl a změnil se ve zříceninu, kterou Kryštof z Tiefenbachu nechal v letech 1583 až 1585 přestavět na renesanční zámek. Bedřich z Tiefenbachu patřil k hlavním představitelům moravského protihabsburského odboje. Po porážce na Bílé hoře byl zajat a popraven, majetek však zůstal jeho rodu zachován. Později se majitelé střídali. Za Trautmannsdorfů byl zámek v polovině 18. století rozšířen, zvýšen o druhé patro a barokně upraven. Od roku 1770 sloužil zámek různým nadacím. Kolem roku 1830 byly provedeny poslední zámecké úpravy. Během 20. století nebyl objekt příliš udržován a zchátral. Dnes je zakonzervován, je v soukromých rukou a není přístupný veřejnosti. Přístupné je pouzde nádvoří zámku. Zámecký park není udržován a je zarostlý náletovými dřevinami.

Drnholecký luh

Nachází se jižně od městyse Drnholec. Jeho západním okrajem prochází komunikace z Drnholce do Jevišovky a podél východního okraje protéká řeka Dyje. Zde poblíž soutoku řek Jevišovky a Dyje, uprostřed zemědělsky obhospodařované oblasti, vznikl lužní les tvořený převážně porosty tvrdého luhu (duby, jilmy, javory). Ty se nachází v místech vyvýšených a sušších. Tam, kde se dodnes zachovaly zbytky bývalých říčních ramen a tůní, se udržují porosty měkkého luhu (vrby, topoly). Jak bylo v minulosti obvyklé, jednalo se o hospodářský les, který díky pravidelným záplavám poskytoval množství kvalitního dřeva. Zdejší lužní les je pro místní téměř bezlesou krajinu významným krajinným prvkem. Umí se totiž chovat jako houba, která pohlcuje i vypařuje velké množství vody. Chrání tak zdejší okolí jak před záplavou, tak před suchem. K jarním rostlinám Drnholeckého luhu patří například dymnivka dutá, plicník lékařský, sasanka pryskyřníkovitá nebo orsej jarní. V okolí tůněk se vyskytuje pomněnka bahenní. Z nejvzácnějších živočichů nelze opomenout žabku kuňku obecnou, brouka lesáka rumělkového a motýla pestrokřídlece podražcového. Díky své přírodovědné hodnotě byla větší část Drnoleckého luhu v roce 2005 vyhlášena za evropsky významnou lokalitu o celkové rozloze 149,6 ha.

Po centrální účelové komunikaci procházející středem Drnholeckého luhu vede místní cyklotrasa směřující z Drnholce do Jevišovky.

V obci je vybudován veřejný vodovod. Jeho majitelem je VAK Břeclav, a. s., jehož akcionářem je i obec. Obec je kompletně plynofikována. V obci je vybudována jednotná dešťová i splašková kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod (kapacita 2020 ekvivalentních obyvatel). Obecní rozhlas je veden pomocí kabelů a jeho stav je nevyhovující (zastaralá ústředna, častá poruchovost).

Pro silniční dopravu je klíčová silnice č. II/424 Hrušovany – Mikulov, procházející v podstatě středem území městyse. Na tuto komunikaci se napojují silnice třetí třídy 4154 (Litobratřice) a silnice čtvrté třídy 39613 (Brno) a několik místních komunikací.

Městys Drnholec leží 2,5 km severozápadně od městyse Novosedly nad řekou Dyjí v oblasti těsně před Mušovskými rybníky. Rozsah zástavby je v rozmezí 172 – 200 m n.m. Drnholec se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů  II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb.

            Jednotlivé zdroje:

Mušov - 3G - vrt osvědčený za PLZ dle zák. č. 164/2001 Sb. , p.p.č. 3164/73  k.ú. Mušov

Pasohlávky  - 2G - vrt jehož osvědčení za PLZ dle zák. č. 164/2001 Sb., se připravuje

                      p.p.č. 4992/4 k.ú. Pasohlávky

Území správního obvodu Drnholec spadá do povodí řeky Dyje, Moravy, Dunaje a úmoří Černého moře.

Z hlediska klimatického jde o území s průměrnou roční teplotou 9,1 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 590 mm.